V městečku Holubinky začíná houbařská sezona. Radní i všechny rodiny se těší zejména z nových přírůstků hub, a tak se tímto směrem ubírají i jejich podivínské aktivity.

Tato hra vás na řadu dní přenese do městečka Holubinky, fantaskního světa s vlastními neobvyklými zákony. Z dětí a vedoucích se stávají rodiny, které pod taktovkou radních prožijí jednu houbařskou sezonu.

Lidem zvenčí by holubinkovští obyvatelé mohli připadat zvláštní, oni sami však přirozeně považují vše, co dělají, za úplně normální. Oblékají se do pestrých oblečků, k houbaření potřebují houbařský lístek a půlnoc odbíjejí co nejhlasitěji, aby si připomněli, že spánek v druhé půli noci bude stejně sladký jako v té první.

Vše v Holubinkách se točí okolo hub. Jejich sběr a znalosti o nich znamenají pro Holubinkovské více než pro slepce hůl. A ony houby jsou neméně podivné než jejich sběrači. Ani nejzasvěcenější mykologové našeho světa o nich nevědí vůbec nic. Jsou prostě známé jen v lokalitě Holubinek. Nebo jste snad už slyšeli o točenci cukrovém, zdravěnce nejedlé či zeměvzduchu žíhaném? Inu, tak vidíte.

Hry a soutěže jsou často zaměřeny na houbopečovatelství, jako je tomu například při lovu prasat či tréninku zavlažování, ovšem na řadu přijdou i jiné záliby holubinkovského lidu jako třeba krocení přírodních živlů. V soutěži Ohnyky rodiny například soutěží v několika ohňových disciplínách, aby se připravily na dlouhodobější pobyt mimo domov při sběru hub.

S houbařskou vášní se pojí i klání Holube, nezlob se!, kde rodiny trénují tolik potřebné štěstí. Některé z aktivit se snaží připomenout významné historické okamžiky obce či rodiny, např. výprava po stopách slavného rodáka Josefa Kozáka či vytváření rodinných fotoseriálů. Při kratších houbařských výpravách děti důkladně prozkoumají nejbližší okolí tábora. Spolu s neznámými druhy hub se seznámí i s běžnějšími představiteli okolní fauny a flóry. Holubinkovští nejsou hrdí na své nebývalé znalosti přírody nadarmo.

Nalezené houby si obyvatelé Holubinek přesazují do svých pečlivě udržovaných zahrádek. Tyto houby nakonec sehrají také rozhodující úlohu ve vyvrcholení a ukončení holubinkovské éry. V jejich nožičkách totiž žije vzácný josefovský červ. Po celou dobu tábora jej měli všichni na dosah, což závěrečné překvapení ještě umocní. Červi budou použiti k výrobě malých modelů houbiček, které poslouží k šíření slávy obce Holubinky ve světě.